Thajsko: Den 18

Tradice se mají porušovat a proto tento den začínáme bděním. Kromě Bübera všichni víme, co se dělo dál (Büber usnul v cuku-letu). S příslibem zavíračky na baru v jednu hodinu po půlnoci usínáme v půl čtvrté. Mezidobí trávíme poslechem trojího kvatrologu jednodušších a primitivních angličanů. Jak jsme z rozhovoru pochopili, hlavním tématem bylo slovo „fuck“ ve všech jeho podobách. S radostí posloucháme debatu o tom, že angláni nebudou platit, neboť jsou štamgasti, což znamená jejich odchod. Poté za chvilku usínáme a probouzíme se při východu slunce kolem osmé hodiny. Napůl spící jdeme kousek po pláži do vedlejší restaurace na snídani, kde si dáváme naší klasiku (vajíčka, palačinky, sendviče, kafe, čaj). Po jídle jdeme do našeho komplexu bungalovů, kde nám oznamují, že naše pokoje stále nejsou připraveny, tak si alespoň kupujeme jízdenky na zpáteční cestu do Bangkoku, která proběhne po ose Ko Tao – Chumphon – Bangkok, za cenu 950 bubáků. Konečně dostáváme klíče od chatek a jdeme se ubytovat. Chatky vypadají v pohodě, jenom o chlup hůř, než u šéfíka. Škoda, že BaMi nemají normální záchod, avšak turecký. Tak jich jenom MoChu lituje. BaMi si to alespoň kompenzují pěknou terasou s výhledem na moře. Bereme šnorchly, masky, plavky, ručníky a opalovací krémy a běžíme na pláž. Je nádherné počasí. Vlítáme do moře odhodlavši šnorchlovat (Büber a Barák si půjčují šnorchlovací vybavení za 100 bubáků). Vlítání se týká jenom prvních metrů, protože korály začínají už po pár metrech od břehu. Pohledem na dno se ocitáme v jiném světě. Co vidíme se lehce vyrovná nejlepším filmům od National Geographics. Hejna ryb všech barev, barevné korály, sasanky, větší osamocené ryby, menší strakaté ryby, mořská želva (úžasná), mořští ježci, hvězdy, přehršle mušlí, zévy… Je to prostě nepopsatelný zážitek. Den byl v podstatě celý obětován šnorchlování, 3 hodiny jsme šnorchlovali, bavili se o šnorchlování, četli o šnorchlování a debatovali o tom, co jsme četli o šnorchlování. Při šnorchlování jsme zahlédli dva jinochy, jak šplhají na 15 metrový kamínek, který čouhá z vody nedaleko pláže. Ve vzduchu je cítit výzva. Barax je poslán, aby zmapoval terén pod skálou (potencionální místo dopadu) a ChuMoMi se pokouší na skálu dostat. První čtyři metry se dají vylézt bez jištění, nicméně je to ta horší část, nýbržli má skála sklon 80°. Druhá část, která má zhruba 10 metrů se leze pomocí prádelní šňůry, která je na vrcholu búhvíjak upevněná. Výlez je vzhledem k ostrým kamenům, klouzavým nohám a téměř 90 stupňovém sklonu velmi adrenalinový zážitek. Po chvíli se ale už vysoukáváme nahoru, o nějakejch šest kočičích životů lehčí a o odřeniny všude po těle těžší. Přemisťujeme se na místo skoku, které je trochu níž (cca 7m nad hladinou) a po hororovém výlezu nám to přijde víceméně jako procházka růžovým sadem. Barax nám ukazuje 20cm výseč, kam je ideální dopadnout. MoChu skáčí a Mi, ač na to nevypadá, nakonec skáče hrdinsky taky. Kolem 18:00 se přesunujeme do bungalovů a chystáme se na večeři, kterou jsme si naplánovali v restauraci na druhé straně pláže. Po večeři se vracíme do našich chatek a objevujeme menší ZOO. BaMi má v koupelně pěkný párek pavouků a MoChu celou plejádu gekonů od nejmenších až po 40ti centimetrového macka. Se strachem uleháme, BaMi prožívají bezproblémovou noc, totéž se ale nedá říct o MoChu…

Příspěvek byl publikován v rubrice Thajsko 2008. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s