Den 0

Milý deníčku, je 30.6. a my se scházíme u Baráků/Střelců v pořadí: překvapivě první Barák, zato totálně nepřipraven, pak Chudárek a Mikota, 15 minut před srazem a pan Novák přesně na čas. Probíhá loučení, matky brečí a Pepča Novák s vidinou nového pokoje radostí mává. Po nastartování motoru přichází sms od Majkího Foltána, že by se s náma rád rozloučil, obejmul nás a možná i něco víc, leč má 1.2 Hovno To Pojede, tak nestíhá a potkáváme se s ním až v křeslickém kopci. Pankrác opět zklamal a jak ani na rozlučku, tak ani na odjezd, který byl asi 2m od jeho domu, nedorazil. Se suvenýrem se může rozloučit. Cesta utíkala v klidu, za dvě hodiny jsme byli u hranic. Vše probíhá podle přesného časového harmonogramu, až jsme z toho byli značně nervózní. Ale co se nestalo! Po obědě nejmenovaný člen naší výpravy, se ztrácí v komplexu budov. Čekáme pět minut. Nic. Čekáme deset minut. Nic. Až pak se Barák, Chudárek a Mikota zvednou a jdou nejmenovaného kujebáka najít. Po dalších pěti minutách infarktového pátrání kujebák vychází z kasína s balíčkem POSLEDNÍ záchrany. Za další hoďku jsme dorazili do Vídně na letiště, nechali si zabalit bágly a vynořil se před námi problém v podobě velmi zdlouhavého Quick check-inu. Záhadným způsobem se necháváme i se zavazadly odbavit až do Hong Kongu. Jen co jsme odbavili zavazadla, nejmenovaný člen zjištuje, že má v příručním zavazadle asi půllitrový opalovací krém za více jak 500,- Kč a radí se s BaMiChu, zda-li mu to projde rentgenovou kontrolou. NEPROŠLO. A jako bonus mu k tomu prošacovali celý bágl. Po patnáctiminutovém zpoždění odlétáme. Let probíhá bez problémů, před přistáním se kocháme pohledem na Eiffelovu věž, Vítězný oblouk, Sacre Coure a jiné památky Paříže. Letadlo dále klesá a vypadá to na bezproblémové přistání. Avšak! Pilot spatřivše mouchu na runwayi, toho času 5 metrů nad zemí, letoun okamžitě zvedá. Znovu vidíme Eiffelovu věž, Vítězný oblouk, Sacre Coure a jiné památky Paříže. Chudárek s Novákem objímajíc se modlíc. Mikota vytvářejíc teorie o rozbitém podvozku a Barák zelenajíc se nemluvíc čekají na druhý pokus o přistání. Ten už proběhl v klidu, leč ovace, ani mexická vlna v letadle neprobíhají. Po dlouhé chůzi, cestě vlakem a několika kontrolách, procházíme celým letištěm, dostáváme se k naší Gate 61 a jdeme si dát dlabanec. Za (pro Járu: v přepočtu na CZK) 450,- dostáváme nic s ničím a pivo jako bonus. Paříme ferbl, koukáme na našeho ptáka z ocele a připravujeme se na přebukování míst v letadle, pač každý z nás sedí na jiném místě. Je jedenáct hodin, sepisujeme deník a čekáme na odbavení. Dobrou noc milý deníčku. See’ya later alligator. PS: Těstě se na den 1, protože anketa měsíce července o Stoupu zájezdu zná již 1.7. svého vítěze.

p1060999ap1060987p1060993s

Příspěvek byl publikován v rubrice Asie 2009. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 responses to “Den 0

  1. Zdá se že vše probíhá dle očekávání, osud sám poznal, že by se No nikdy nemazal krémem za 500,- a tak jej zanechal v EU. Pepčulovi se líbí jeho nový pokojík s notebookem!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s