Den 12

Vstávání má dneska pod taktovkou Tomáš, protože Buberovi byla po zavádějících výkonech funkce odebrána (7:50 vydával za 8:00, šmejd). Jakžtakž se zbrcháme a jdeme na snídani bez Chlupáče. Opět máme na výběr mezi marmeládou, obyčejným a burákovým máslem. Dále meloun, kafčo, nebo čaj. Dnes se máme v plánu podívat do míst, kde by se měla nacházet kytka s největším květem na světě. Tento park je vzdálen cca 80km od KK. Chceme jet mikrobusem a tak se vydáváme na autobusové nádraží, které je 300m od domu. Než se tam však dostaneme, musíme se probojovat nedělními trhy, kde se dá koupit praktickz vše (rybičky, štěnátka, oblečení, zbraně…). Zanedlouho jsme na nádraží a čekáme na odjezd. Když dítě čkrtne zápalkou, když dítě škrtne zápalkou, co se nestane, Čvachty potkáme. Jentaktak, že nesedí vedle nás v mikrobuse. Syn Čvachta se schovává, ale je jasné, že má zkažený celý den. Barák jde ještě před cestou pro pití a zjistí, že tágem jsme schopni se do parkem dostat za stejnou cenu a ještě pohodlněji (120RM). Volíme tágo. Cesta je dlouhá, ale nabíyí vskutku pěkné výhledy na Borneo a Kota Kinabalu. Po hodině a půl jízdy jsme na místě. Kémo patovka (Chu zdraví čočko). Už při výstupu park vypadá poněkud ponuře. Nikde nikdo. Po pěti minutách přichází slečna, která nám sděluje, že park je v rekonstrukci. Typický. Protože v okolí nic jiného zajímavého není, frčíme zpět do KK. Bezva výlet za RM30 na osobu. Necháváme se vysadit u Sabah Museum a obcházíme ho ze všech stran. Muzeum a přilehlé expozice jsou celkem zajímavé a tak se tam hodku couráme. Po zbtek dne chodíme po Kota Kinabalu. Prozkoumáváme každý roh, včetně pralesa, který je hned za dvěmi humny. Kolem půl páte se dostáváme domů, očista, ferbl, deník, internet a v půl sedmé valíme na véču zas do tržnice, ke stánku, který dostane Buber jako věno. K večeři máme klasiku. NoChuMi nudle a Ba zagorka rejži. Z ničehonic se Chu začne dusit nudlema, nemůže totiž věřit svým očím. Ob tři stoly vedle nás nesedí nikdo jiný než samotní Čvachtovic. Bud nás tato sympatická madarská rodinka pronásleduje, nebo je to sakra náhoda. Každopádně když procházíme kolem nich, synátor se plácá do čela a nevěřícně něco šeptá starýmu Čvachtovi. Doma jsme v půl osmé a těšíme se na Formuli 1, z nějakého důvodu však nefunguje satelit, do 19:55 se snažíme TV naladit, ale v 19:56 už frčíme do nejbližší hospody, kde je TV. Nabíháme tam, přeladíme osazenstvu program a protože je závod zajímavý, tak si kupujeme alespon po jedné kole k pivu, které jsme si přinesli. Po závodě mizíme zu Hause, večer nic nového nepřinesl, mizíme do postele. PS1: Hamilton je korunovaný král kujebáků, PS2: No: „žádné finanční odměnz nebudou“p1070816sp1070833sp1070822s

Příspěvek byl publikován v rubrice Asie 2009. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 responses to “Den 12

  1. ty klobouky, to už je součást kostýmu na Büberovu svatbu?)))) Sluší vám, ještě sem šoupněte fotku nevěsty, ať to mají rodiče alespoň zprostředkovaně)

  2. děkujeme, my si taky držíme palce, ale je téměř divoký západ, možná by kluci mohli navštívit šamana, to by se přesně hodilo do aktuální situace okolo))))) A jinak, závidíme, že Dračí doupě stále vysílá z nejmenovaného ostrova!) Je to úžasná destinace)! Dobře se tam pije růžové víno na opuštěné pláži!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s