Den 16

Budíček ve 4:30, rychlé vstávání, dobalování věcí a šup do naší party-káry. Dvěstě v městě, třista z místa (děleno deseti). Venku je tma a svítá až ve třičtvrtě na šest, ale to si to už štrádujeme po našich oblíbených serpentýnách. V parku jsme kolem půl sedmé, po lehkých ymatcích se dostáváme na parkoviště zadarmo, oblékáme se do horolezeckého, fasujeme dva guidy a naštěstí prozíravě krademe toaletní papír. Guidové vypadají, jako kdyby měli jít do Průhonického pakru na lehkou odpolední procházku. Jeden má kopačky a druhý pseudo-crocsy, oba jdou v šortkách a oba mají minibaťůžky, do kterých by se nevešel ani kartáček na zuby. Přejíždíme autem k Timpon gate, což je vchod do parku v nadmořské výšce 1800 m.n.m. a zároveň naše startovní pozice. No nasazuje divoké tempo, ale po cvhíli si uvědomuje, že by to takhle nešlo. Prvních dvacet minut jdeme po schodech a utěšujeme se, že takhle to přeci nemůže být po celou dobu (schody je hodně nadnesené slovo). Co se mezitím nestalo, na chudáka Chu je uvalena zlá Srarumanova kletba, na prvním check-pointu si to vlaje s toaletním papírem na záchod, pokračujeme pořád dále do kopce s nadějí, že strmé schody v další zatáčce zmizí. Mezitím je na Bubera uvalena Poblijonova kletba a plive dva litry rovnou do pralesa. V druhém check-pointu, totálně zničení, svačíme a Chu znovu letí na záchod (kletba je zlá). Chu se definitivně vzdává pokusů o jídlo viz. check-pointy 3 až 6 a jediné, co ho žene dopředu je lék léků Barákovic domácí slivocice. Lékárnička, pečlivě zabalena zůstává opět na pokoji. Cesta pořád stejné, jenom se trochu v závislosti na výšce mění příroda (potkáváme i láčkovky). Tlak vzduchu stále nižší, leje z nás jako z konve, No si cestou ochočuje veverku a šerpové si to kráčejí naprosto zlehka, možná za to mohou jejich vypracované nohy, za které by se nestyděl ani Pavel Nedvěd. Po deváté hodiné potkáváme první výpravy mířící dolu, chválí nás za výborný čas, chlácholí nás, že jsme skoro u cíle (noclehárna Raban Lata). Když se jim svěřujeme, že cestu na vrchol podnikáme v jednom dni, tak hází Kryšoty (omdlévají). Začíná se projevovat unava a rádi bychom se od prodijdoucích dozvěděli nějaké pozitivní info, ale všichni na nás zírají, jak na blázny. Do Raban Lata (3200m.n.m) přicházíme po četných zastávkách za krásné tři hodiny, za což nás i místní chválí. Chu způsobuje pozdvižení v celém táboře a dostává se mu lék na bolavé bříško a vypadá to, že kletba se přesouvá na No. Po zvážení náročnosti trasy a zbytku sil se rozdělujeme na dva dvoučlenné týmy, po dvou lidech, čítající dva členy. Dvojice jsou BaChu a MiNo. První vyráží BaChu a za chvilku po nich MiNo. BaChu z těžka postupují řídnoucím porostem až ke skalám, kde zjišťují, že dále budou muset ručkovat pomocí provazů, protože sklon nedovoluje normální chůzi. Čím jsme výš, tím se jde hůř a to díky řídnoucímu vzduchu a narůstající unavě. Ve výšce 3900m.n.m. (kolem 12:30) chudáka Ba zrazují nožičky, dostává obrovské křeče, které mu bohužel neumožňují pokračovat. Chu ho nechává napospas hyenám a průvodci a sám se snaží plazit k vrcholu. Ve 4000m.n.m. (cca 300m od vytouženého cíle) je nucen se vrátit. Jednak mu docházejí síly a druhak se rapidně zhoršuje počasí a vrchol je v mracích. Smutně se vrací zpět za okousaným Ba a co nevidí, čtyři postavy. Halucinace? Ne, opravdu jsou čtyři. Pašák Buber a jeho průvodce se dostávají k Baovi do uměle vytvořeného prvního výškového tábora, kde Ba servíruje slivovici s čokoládou (nikdo nechce, jí sám). Bíbřík přichází značně unaven a Chu ho zrazuje od dalšího pochodu: „beztak nahoře není nic vidět a jsou tam mraky a mlha“. Usedáme, kocháme se neuvěřitelným pohledem na mraky, které jsou pod námi na ostrov. Posloucháme Oasis a jsme v tranzu. Takový pohled se člověkuy naskytne jen jednou, dvakrát za život. Mimo jiné se dozvídáme, že Chlupítkovi ve 3600 došla energie a vrátil se do Laban Rata. Na tomto čarokrásném místě se zdržujeme necelou půlhodinku, mlčíme, posloucháme naprosté ticho a necháváme volně plynout myšlenky. Bohužel nás tlačí čas (do 17:00 musíme být v 1800m.n.m.), tak vyrážíme dolů. Po prvních krocích zjišťujeme, že ani cesta dolů nebude žádný med. V Laban Rata nabíráme Chlupáče a klopýtáme dál. Cesta dolů je peklo, začínají bolet klouby a projevuje se uplné vyčerpání. Odečítáme metr po metru, avšak osmikilometrová trasa je sakra dlouhá. Buber předvedl naprosto uchvatný výkon při výstupu, ale vzhledem k tomu, že je Computer Guy ze sportu mu jde nejlépe C++ a Java, tak se mu začínají podlamovat kolena a z dálky vypadá, jako chodící loutka. S mnoha přestávkami však cestu v časovém limitu zvládáme a naprosto vyždímaní přicházíme v půl páte k autu. Průvodci nám ještě gratulují za mimořádné výkony a frčíme do KK. Večeři dáváme u Kolonela v KFC. Parkujeme téměř u pultu, nemůžeme moc chodit. V 19:00 se škobrtáme do pátého patra, kde máme pokoj, dáváme sprchu a mrtví kolabujeme do postelí.
PS1: Normálně so Mount Kinabalu zdolává za dva dny, ale to my v rámci skrblíkaření bereme levnější jednodenní variantu. (dva dny: RM550, jeden den: RM150).
PS2: vzdálenost výšlapu tam a zpět je 16km, převýšení však činí cca 2,5km. Pro představu je to jako vyjít osmkrát Eiffelovu věž, nebo čtyřicetkrát Petřínskou rozhlednu.
PS3: Trasa je buď do kopce, nebo z kopce, nic mezi. p1080019pp1070978sp1080003sp1080006sp1070960sp1070973s

Příspěvek byl publikován v rubrice Asie 2009. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 responses to “Den 16

  1. Tak to gratulujeme! Důležité je zúčastnit se nikoliv za každou cenu vítězit. Držíme palce na další cestu, pozor v Jakartě lítají hotely vzduchem ale snad jen ty lepší. Dávejte si opravdu velký pozor! Nebude tam asi zrovna klídek. Piště dál, zdraví věrní čtenáři.

  2. Aďoušku, dobrý, jen doufám, že jsi zravotně ok, že to byla momentální indispozice, že si domů nevezeš nějaké břišní zvíře! Fotky super, uvažujete, že byste udělali nějaký komorní vyprávěcí večer pro rodiče účastníků expedice? Někde, kde by bylo slyšet vlastního slova? Za ty nervy bychom si to zasloužili!))))))))

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s