Den 17

Čege deníku, ráno se probouzíme mrtví bez budíčku kolem osmé hodiny a zjišťujeme po spadnutí z postele, že nám nefungují nohy. Nějakým zvláštním způsobem se ale dokutlíme o dvě patra níž do recepce na snídani. Z důvodu naší nemobility a špatného počasí zůstáváme ve společenské místnosti až do oběda a paříme karty. Během dopoledního karetního dýchánku přijíždí první kazašský opalovací tým (Australské dívčí rugbyové družstvo). Na oběd jdeme do indické restaurace k indiánovi na indické jídlo z Indie. Je výborné a zároveň levné. Po obědě se vracíme na pokoj a dáváme si literárně spací pauzu cca 4 hodiny a zjišťujeme, že v Jakartě vybuchly tři bomby, což je naprosto typické, protože tam zítra frčíme. Po pauzičce vyráříme na večeři opět k Vanesse, ale co se zas nestane. Místo dojemného loučení s naším bubeříčkem bere foťák a fotí se s naším plážovým playboyem Chlupáčkem. Z této rovnice nám zákonitě vychází, že náš chudáček kníráček Chu zůstal jediný na ocet s cibulí a chlebem. Sladké a ovoce a hurá na molo. Kolem osmé se suneme do baru pod guesthouse na quattro pintiček pivečka. Po pívečku se vydáváme debordelizovat pokoj a zabalit si na zítřejší cestu. Jelikož dnešní den nebyl tak vyčerpávající, tak jsme se rozhodli shrnout zajímavé věci z Bornea.
– Pro méně bystré, co to nepostřehli za těch třináct dní, se všechny ceny násobí pěti.
– Borneo je zatrakoně velký ostrov a nedá se prakticky celý projet. My jsme zvládli jen KK a jeho okolí v radiusu 150km.
Počasí je naprosto nevyzpytatelné a i když je hnusně, tak je pořád kolem třiceti stupňů.
– Všude je klimatizace: v autech, hospodách, obchodech, hotelích a všude je o patnáct stupňů méně, než venku.
– Prakticky všude se dá smlouvat a finální cena je minimálně o polovinu nižší.
– Orientační ceny: Ubytování: 30RM/osoba, jídlo na den: 15RM, BigMac menu: 9RM, Pronájem auta na den:110RM, Litr benzinu: 1,5RM, Doprava na ostrov a zpět (+poplatky): 30RM.
– Turisté jsou zde v oblibě, všichni nás zdraví, mávají nám a koukají po Buberovi.
– Nejdražší je tu alkohol, pinta piva stojí deset až patnáct korálků.
– Mix metrického a britského měrného systému.
Perličky:
Ovoce jsme každý večer kupovali u paní, která vypadá jako meloun a to ještě nemluvíme o její dcerce Melounce (jako by jí z oka vypadla, ale meloun mají sladký).
V guesthousu nás pravděpodobně mají radši, než všichni v ČR a už dva dny teskní a psychicky se připravují na náš odjezd. Říkají o nás, že jsme cute and handsome a že jsme nejlepší hosté, co tu kdy měli ever.
Každý zná české fotbalisty, ale nikdo pomalu neví, kde je evropa, natož pak ČR.
Pod okny máme bar s živou hudbou a každý večer usínáme u světových hitů v malajském podání (jako kráva tahaná za ocas).

Příspěvek byl publikován v rubrice Asie 2009. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

One response to “Den 17

  1. 1. kde jsou fotky? 2. kde je fotka Clupáče se servírkou? 3. zase jsme se pěkně pobavili. Jinak držíme palce na zvládnutí další destinace! PS1: Dračí ségra vorvala Zafiru PS2: Při couvání dračí táta řachnul Insignii. PS3: dračí máma když zvedala spadlé brýle, tak si je rozšlápla PS4 celý týden dračí máma nadává, že na ní nezbyde ve sprše teplá voda (Sardinie-apartmán), nyní už ví jak se pouští teplá. Závěr: končíme s chlastem!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s