Den 24

Tento den vstáváme o něco dříve, než jsme chtěli a to díky netolerantnímu turistovi, který táhl svůj kolečkový kufr po schodech jak idiot, čímž nás probouzel. Po hygieně jdeme opět na snídani, která je opět dobrá, opět balíme bágly, opět odjíždíme, opět autobusem a opět to nacházíme na jedničku. Mimochodem se nám cestou podařilo přeplatit autobusovou linku a místo předem určené zastávky nás odváží až na meziměstský autobus. Cesta komplet trvá tři hodiny a málo kešění.Autobus byl vevnitř navrhován pro trpaslíky a díky tomu jsme museli každý zabrat trojsedačku. Po příjezdu jsme vyrazili do průvodcem doporučeného guesthousu, ale opět nás průvodce zklamal, neboť ceny se poměrně výrazně rozchází s realitou. Po plůl hodině nacházíme jiný hotýlek, který je mnohem hezčí a co je hlavní, tak i levnější. Na recepci se nám podaří přetransformovat pokoj pro dva na pokoj pro čtyři za cenu pro tři. Po zabydlení se vydáváme na procházku a prohlídku města Ciwidey. Po cestě postupně zaregistrováváme zvýšený zájem o naše maličkosti. Uprostřed města nacházíme pouť a naše popularita dosahuje svého maxima. Ani Brad Pitt a Angelina Jolie v praze nevzbudí větší pozornost, než my tady v centru. Dokonce když sedíme na hřišti, tak se na nás přijíždějí podívat zájezdy místních obyvatel. Dáváme si výbornou cukrovou vatu, výbornou vobrovskou voříškovou valačinku. Pro cestu do hotelu se rozhodujeme použít místní specialitu a to minipovoz o výkonu jednoho živého koně. Jen co vyjedem na hlavní, způsobujeme dopravní kolaps, jelikož za námi se tvoří kolona motorkářů, kteří nám mávají a chtějí se nechat vyfotit. Každý z motorkářů se snaží na sebe upozornit a proto tůrují motorky a dělají akrobatické kousky. Povoz nás stojí stejně, jako autobus ráno, ale za tu srandu to stálo. Na hotelu si dáváme sprchu a vyrážíme na večeři do naší místní hotelové restaurace na vodě, ale papáč je zavřená, tak vyrážíme do místní menzy, kde si dáváme dva dny staré hovězí, tři dny staré kuře, pálivou omáčku a vodu z kohoutku. Jojo, už se ničeho nebojíme. Po večeři jdeme nakoupit pamlsky ke kartám a v obchodě se s námi místní prodavači fotí jako s celebritami, zatímco tam čeká fronta na zaplacení nákupu. Po příchodu na hotelovém molu se sezením dáváme karty a pamlsky. Meloun, který jsme si koupili na tržnici stál za pytel hnědejch, protože byl plesnivej a přezrálej. Po kartách se vydáváme na čtení a chrupec. p1080519sp1080514sp1080525s

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Asie 2009. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s