Den 7

Buenos dias. Es muy caro. Muchas gracias. Por favor. Quattro formaggi. Tre Bucanero. Vstavame v 8, cimz krasne dospavame predvcerejsi party. Na snidani jdeme bez tricka na hulvaty, dostavame cervenou kartu a vracime se bez trika pro trika, abysme se vratili s trikama. Na snidani mame na vyber: k piti vajicka, a na jidlo caj nebo kafe. Kralovsky vyber. Vracime se na pokoj, balime veci a No prenechava 6 dni nosene, 5 dni smradlave, 4 dny smradlave, 3 dny mokre ponozky pristim generacim (kazda ponozka jina). Na recepci zjistujeme, kdy jede bus do Camaguey – pred peti minutami. Zjistujeme dalsi moznosti a jdeme k el Rapido  vyhlizet dalsi mozny povoz. Na zaklade vyberoveho rizeni volime nejlepsi nabidku od ridice mensiho nakladaku za 30 CUC s mezizastavkou u nej doma. Tam pozorujeme zraloci ploutev a chrup, ktery nas ridic ulovil a pomahame mu nalozit starou lednicku na korbu nakladaku. Jeho zena na pritom povida, kolik je v mistni zatoce zraloku. Jizda pecka bomba. Sledujeme okolni krajinu a pripadame si naklepani jako kureci rizky. V jednu dorazime na autobusovou zastavku, navazujici autobus klasicky ujel a dalsi frci az ve dve rano. Zabavujeme se tim, ze bereme starou karu amerikanu a frcime do centra. Tam menime penize, jdeme na obed a na net prepsat denik. 3 na-nose-kundy po dopsani deniku nekdo nahore otvira kohoutek a zacina bourka jak cyp. Ulice se meni v reku, cekame az bourka prestane, pritom se vsak vypina proud v celem meste.  Po hodine trhame Noovu plastenku, delame si z ni destnik a jako sehrana trojnozka postupujeme destem na vecu. Pak cekame na tago na autobusak, ale mistni taxikari se deste asi boji a tak naprosto vymizeli. Po hodine cekani nakonec zoufali bereme bicytaxy, coz je kolo s dvema sedadly a striskou proti desti. Jako spravni skudlove ukecavame cenu na 3 CUC a sedame vsichni na povoz. Co si budeme povidat, chudak „ridic“. Cesta je do kopce, on spocenej jak blazen  a my se vzadu jen blbe tetelime. Na miste mu nakonec davame o jeden CUC vic, pac to bylo opravdu tvrde vydelane penize. Na nadrazi si cteme knihy, parime hry na founech, davame pivecta a proste se snazime zabit cas. <br/>
PS: My necestujeme pro nas, pro svoje zazitky, ale pro vas, abyste meli po praci co cist. (Ano, pivo ve 2 rano mistniho casu docela zabira).


Příspěvek byl publikován v rubrice Kuba 2011. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s