Den 9

Vstávačka v 7:30, snídaně, žádné balení (ani vybalování neproběhlo), jen odmrazování Dra, který spal přímo pod klimatizací, ačkoli čudlíky měl na dosah ruky a šuk ke Stigovi do párty-káry. Náš ochočený řidič už ví, jak nám udělat dobře a po pár hodinách zastavuje na pitstop pro vodu a chipsy. BaMiChu si po cestě čtou, Dr poslouchá Britney Spears a Hangár obírá Noa ve vietnamským žolíku o zlaťáčky. Cesta mordor, jednouproudá silnice s okrajem posypaným hlínou a bordelem, kam se musíme vejít s protijedoucími kamiony. Po šesti hodinách přijíždíme do Dillí a míříme Chuovi na letiště pro baťůžek. Stig nám staví na záchytném parkovišti a my máme unikátní šanci si na pět minut ozkoušet indickou veřejnou dopravu. Teda řeknu vám, nic moc. Luxusní, klimatizovaný, dřevem vykládaný, televizí nadívaný, okřeslěně pohodlný minibus to rozhodně není. Na letišti nás posílají od čerta k ďáblu, pak Chuovi berou i pas a tomu tak zbývají jen oči pro pláč. Po dalších 45 minutách čekání před výstupním gatem 3 přichází poslík s batohem. Dostat batoh a pas však není jen tak, musíme vyjednávat o předání s chlapem, co neumí anglicky a má u sebe kulomet. Nakonec se Chu upisuje k darování ledviny a bágl tak dostává. Chu dojetím valí slzy jako hrachy a dalších deset minut se s báglem vášnivě objímá. Ostatní už poněkud hladoví (je 14:30 a my jsme ještě neobědvali) berou z báglu Chuovy zásoby na zimu a zaplňují hladová břicha. Stig nás poté odváží do poměrně hezkého hotelu West Inn poblíž ulice Patal Nagar, kde se rozdělujeme na dvě skupiny. BaChuHangár jdou do local restaurant, zbytek míří tuk-tukem do nejbližšího meka na Chicken Maharaja Mac Menu. Všichni se po hodině schází a jde se najít obchod s alkáčem, což tu vůbec není jednoduché. Všichni na nás koukají jako na kanály, když se ptáme na cestu, až se nakonec dostáváme skrz mříže do místního ghetta, které vypadá přesně jako z amerického hororu (jen bez pobíhajícího křoví). Podle hlavní zásady bezpečnosti se okamžitě rozdělujeme a hledáme obchod každý za sebe. Před shopem hotová pranice, jako když za komárů přivezli pomeranče (a že o tom něco víme!). No znalecky obchází frontu a bere podpultovky. Máme dvě pívka na osobu na večer a jsme happy. Po cestě ještě míjíme kino a zjišťujeme, kdy dávají Batmana, Chuovi se zvětšují zorničky a Drahyk propadá zoufalství. Pak už jen cesta na hotel a pívko u telky.
PS 1: Hangár: Hoang je boží.
PS 2: Už nás ta Hangárova samolibost nebaví, asi dostane kanadu.
PS 3: Kdo netroubí, není Ind. Tů tů tů.


Příspěvek byl publikován v rubrice Indie 2012. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 responses to “Den 9

  1. Už jsme byli nervozní, proč nepíšete. Podle fotek to tam je asi hrůza a už se těšíte pryč, ne?
    Tak vám přejeme šťastnou cestu dál. Hotel na Andamanech vypadá hezky. Tam si snad budete víc užívat.Držíme palce všem a také Lukášovi ať rychle „vychladne“.

  2. Czus Šampioni !!! koukám, že to tam máte docela pestrý. Každopádně užívejte a at se vrátíte zdraví at to pak zapijeme jelikož jste teda asi něco zažili a to jste teprve v polovině !!

    Užívejte !

    Ps: Martas dodatečně přeju vše nej k narozkám !!
    PS II: Neni to náhodou moje krosna co byla ztracená ? 🙂

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s