Den Bylo nás číslo 5 žije

Protože jsme chtěli vyrážet v 8, tak vstáváme v 8. Hekticky balíme své krámy, schováváme růžový kufr za sedmero zámků a ladíme kňouři. Cestou do auta zjistujeme, ze nemame fotak, protoze Noovi fotak proste nejde. Ale nakonec uspesne vyjizdime pres Bay Bridge do Oaklandu (stale v USA, Riči) a dal smerem na Yosemitsky park. Pri kalkulaci vzdalenosti Ba kalkulacka zasviti, protoze ma sexy povolani. Jsem četní, Účetní. Po par kilometrech zastavujeme do snidanovny pripominajici, alespon trosku, vzdalene, kdyz jste sjety, tu hospodu z Pulp Fiction. Výborná snidane v hodnote miliardy kalorii s kombinacemi, ktere by nas normalne nenapadly. Servirka je cica mnoukalka a doleva nam stale kafe. Nas tym neohrozenych zen, vstric Yosemitskemu narodnimu parku vzdy s usmevem, v Jicine stridame se v rizeni. Áda Raikkonen dostává po pul minute bidu a jede zas normalne. Po ceste vidime naprosto spaleny park, stoupame az do vysky dvou kilometru. Jelikoz No uz poslednich 15 let nevidel zivou kozu, tak pri pohledu na spicatou skalu zvola „Jé, půlňadro!“. Raději mlčky jedeme dál. Shodou okolností narážíme na vodopád. Při cestě k němu nacházíme ceduli, která nám doporucuje k nemu nechodit. Nezakazuje. Lezeme po obrovskych mokrych kamenech ke stometrovemu vodopadu. Bomby kudly dyky. No odhazuje svou francouzkou hul a splha po skalach jak puštík. Šplhoun jeden. Nahore u vodopadu tvorime milion fotek. Cesta zpatky je horsi, nez jsme cekali, ale dostavame se k autu a jedeme k mostu v krasnem udoli, potkáváme američanku se dvěma psama a dvěma kozama. To máš jedno. Objíždíme zbytek Yosemitskeho udoli a stavíme v local Marketu se zamerem koupit si sandwiche na svacu, ale pri pohledu na grilovaci suplementy, kupujeme jejich komplementy a jdeme do parku grilovat. Klobasky na vsechny zpusoby, pivo, proste chilling me softly. Pri grilovani Mi nachazi jeleny a snazi se infiltrovat do jejich stada. Pul hodiny za nimi beha po lese. Marne. No na to jde od les, bere chleba a rika: „Cumte jak ji trefim“. Prask a srnka to dostala primo do hlavy. Chvilku nevericne kouka a pak nam na chvili pozuje. Zacina se smrakat a tak se dame do auta a jedeme smer Fresko (Ne, Tome: „Fresno“!). Tam prijizdime v 7 do Dnes-te-hrozne-znasilnim-Motel, prochazime kolem mistnich prekupniku drog a lehkych zen a bereme pokoj vedle nich. Kulisacky mame pouze dve postele. Pro vetsi zazitek je srazime k sobe. Jdeme koupit pivo se slevou do local marketu a vracime se do naseho hnizdecka.






Den My 3, my nejsme zadny mistri

Ne, my na nic si nehrajem a pro vas cestujem. Den zaciname hned po pulnoci, protoze z Chlupinky vylezlo zivotni moudro a to kdyz v jednu rekl, ze jde spat a BaMi se ho zeptali, jestli uz ma vycisteny zuby, odpovedel, ze „Ne, cistit si zuby dvakrat denne je nezdravy“ a ze ma nejzdravejsi zuby v celym okrese. Coz sice mozna jo, ale ten smrad z ty chlebarny se nese po celem kraji.
Vstavame na devatou, klidna snidane. Jedeme do centra vymenit prasulky a na Burgera. Prachy jsme nevymenili a Hamburgera nesnedli, tak jsme alespon v pul dvanacte nabrali Haničku, pul hodiny hledali misto na parkovani a pak jsme si to dostrudlovali na Pier 33. Mi varuje No, ze si pred lodi proste nesmi davat HotDoga, protoze to nedopadne dobre. Jeste nez Mi stihnul vetu dorict, No uz stoji ve fronte a v zapeti do sebe souka Jumbo HotDog s horcici a s kepučem. (Pri psani deniku nasladuje petiminutova hadka, jestli tam kepuč byl, nebo ne.) Nastupujeme na eco-diesel lod a Hrdobec. Jsme na Alcatrazu, dostavame sluchatka a prochazime si dvouhodinovou pecka bomba tour. Uz vime jak utect z vezeni a jak zavrit No do vezeni. Jediny co, tak nemuzeme najit celu Babinskyho, straryho lotra mexickyho. Zaujima nas specialni Bauv styl foceni, ktery vsechny fotky foti panoramatem, takze i k nejmensim makrum a detailum mame na fotce cely okolni svet. Po treti hodine bereme lod zpatky a mirime na pravy americano burger do Gotts ve Ferry building (auto zas nechavame pred Miovo praci), odvazime Hanču zpatky do prace a míříme na šlofík domu. Po slofiku jedeme nabrat Adelku. Vlastne jenom prevazime holky semtam. Auto nechavame u bytu a triparove mirime na Divisadero do Fly wine-beer-baru na par piv. Po pulnoci zpatky na byt tvrde do perin, jeste stihame rychly sosan a skype s t-rexem. Dobrou s kobrou.

PS: No: „Já tady čtu, co je to ten Hrdobec?“




Den Mi 2 a Kren

Probouzime se ve dvojici MiNo v loznici a Ba gauc v obyvaku. Mi mizi do prace, protoze nekdo tu prece ty prasulky vydelavat musi. No predvadi sve kulinarske kousky a smazi slaninku. Prekvapive je k jidlu. Po snidani posilame deti do skolky, bereme Insignii a vyrazime smer Golden Gate Park, kterej je velkej a debilni (jak rika Mi). Jelikoz mame sebou ve dvojici invalidu, do pulky parku dojizdime autem a bereme kratsi trasu kolem polo-stadionu. Po ceste potkavame vlka, az z nej mame vlka. Z parku odjizdime na pobrezi West-Side’s da best. Sundavame boty, ponozky, hazime pisek po rackovi, co nas smiruje a jdeme in die Ocean, kterej je mokrej, slanej a zatrakone studenej. No po kolena ve vode, Ba po zadel mokrej. Dostala ho vlna. Pote kulhame zpet do auta a s vidinou nulove viditelnosti na Golden Gate Bridge projizdime SF na obed a exkurzi za Mi do prace. Jdeme se tam jenom nazrat! Obed je velkej a moc moc dobrej a mnam mna zdravej. Dvakrat si pridavame. Pak jeste kaficko na terase s vyhledem na Bay bridge, pak vytahem do tretiho patra, toboganem do druheho. Jeste rychle rodinne foto v Google kadibudce a pak nas Mi po dvou hodinach vyhani, ze musi taky jit neco pracovat. BaNo, zamilovani do Googlu, premysli, ze by vzali praci cistice bot mistnim uklizecum, jen aby pro Google mohli pracovat. Timto davame doma neoficialni vypoved, kterou si jeste mozna doma rozmyslime, pokud nas nevezmou. Autem na byt, chvili pauzec. Po odpocinkove pulhodince se presouvame nad Golden Gate Bridge, fotime se na vsechny zpusoby, Ba se kocha a No prudi ostatni turisty tim, ze na vzdalenost 200m troubi nasim autem. Od tri cekame az prijde tma a pet minut, nez prijde to balime a jedeme hodit klicek od komurky lasky a 10Kc pro stesti z mostu (No se pri hodu modli: „Tak at uz jsem bohatej dopi**“). Dlouha prochazka zpatky na parkoviste pro our ride a valime to domu, aby Mi nemusel cekat pred domem. Vecer se setkava cela rodina doma, vodnice, vecere, denik, karty a adios embrios.



Den 1.8 (V USA nepouzivaji soustavu SI)

Vstavame v 8:12.34. Priblizne. Narodil se Kristus Pan a No se konecne vylihl do cloveka. Radujme se. Davame si snidani a tvorime fahrplan na cely den. Nasedame do naseho „Opla“ a razime do Hippie ctvrti, kterou prochazime tam a zpatky. Mi kupuje svuj prvni americky Sosan a pak pokracujeme na Twin Peaks, kde mame San Francisco, jako na dlani. Vyslapave na jednu ze dvou koz a dalsi foticka. Potom bereme nohy do auta a razime smer Lombard street, po ceste jeste fotime Golden Gate Bridge a Alcatraz. Lombard street je cela nejaka na krivo. Premyslime jestli jsme opili my, nebo ta silnice. Fotime a nasledne ji sjizdime. Pak razime na Pier 39, kde je krasny vyhled na opalujici se lachtany. Davame prvni obedosvau. BaMi Hotdog, No JumboBlasterBigMamareHotChillyDog s Beans bjac. Pak jedeme k Buberovu Arbeits platzu a pesky se prochazime k Market street. Po malem okruhu opet nasedame do nasi strely, stavime se v marketu pro material na gril a pak kolem treti odpalujeme gril a za sumeni pivecka relaxujeme. Uzivame odpoledni siestu. Pod perinou testujeme novy sosan. Na sedmou jedeme nabrat buberovu ne-pritelkyni (FB: It’s complicated). Pres BayBridge frcime na Treasure Island, kde si na double date uzivame romantiky. Ba a No. Mi a Adelka. Na pivecku, pri sumeni vln rozrazejicich se o kamenne hraze debatujeme nad tim, kolik ma Ceska Republika socialnich pracovnic tocich dokumentarni filmy. Jakmile nas zacnou studit pulky, frcime zpatky smer domov, vyhazujeme hrdlicky. Hrdlicku Mi po deseti minutach nabirame nasilim zpatky. Doma No klasicky prudi s letajicim vrtulnikem.







Den 0.6

6:00, 12.11.13 Rok v cici a jedem zase na vylet. Neco je ale spatne. V Pankrackem pornohnizdeti vstavaji pouze dva pokoje ze tri. Jako predvoj jede BaNo, kdezto Chu snad dorazi pozdeji. Jeste nevime kam, ale oni ostatni to vedej. Zatimco Buber se uklada ke spanku. To s tim nema vubec nic spolecnyho. Bereme kufry, Jancu, draka a vyrazime smer Vaclav Havel (aeroporto). V sedum bereme kufry a nechavame Jancu s drakem, trojteho hudlana s otockou na rozloucenou a aurevoir sosana. Let Praha-Londyn prospan. Na Heathrow (Pro Richarda: Londyske letiste) zabijime pet hodin na kaficku, fish&chips, pivecko. 14:40 Blondynskeho casu odletame Jumbojetem smer Svaty Frantisek v US and A. Let dlouhy, filming, sleeping, drinking. Po pristani nas ceka dobra hodinka v kolone na imigracnim o berli, kterou nam zprijemnuje indicka baba, ktera stojic pred nami neustale prdic, az se z toho berle kroutic. Po imigracnim bereme kufry a mirime si to vlackem na Car Rentals. Tam se dozvidame, ze nase objednane Crown Victoria Americano neni a misto toho dostaneme SUV Buick. No tak co, no. Bereme, platime plnou nadrz a jdeme na parking. Tam se z SUV Buick vyklubal Sedan Buick, pro No dobre znamy Vauxhall Insignie. Na celni sklo loupneme navigaci a frcime si to smer Casa de la Buber. Po osme prijizdime k Buberikovi, klasicka nemita vitacka, hazime veci na byt a jdeme na veceri do Korean place. Ryze a nudle v Zazang Noodles a pak jeste na jedno toceny americky skoropivo do klasickeho americkeho skorobaru. Na byt se dostavame po jedenacte hodine, coz je priblizne 8 rano vaseho casu. Usiname vyzdimani jak lachtani, zejo.

PS: Pokud jsme to jeste v tecku nezminili, tak jsme vsichni v San Franciscu.