Den 30

Vstáváme zhruba v 7 hodin a s panikou v zádech jdeme na autobus na letiště. Cesta na letiště probíhá zcela hladce a v 8 hodin 10 minut a 35 sekund už zařizujeme na přepážce sezení v letadle do Paříže a tam nám říkají, že nám seating udělají do 9:00 a pak si máme přijít pro letenky. Mezitím jsme stihli hnusnou snídani a když jsme se vrátili pro letenky, tak nám slečna za přepážkou zdělila, že bohužel u sebe sedět nemůžeme, protože letadlo už je plné a že můžeme být rádi, že sedíme vůbec v jednom letadle. Jenom si povzdychneme a jdeme se nalodit do letadla. Let probíhá kupodivu hladce, koukáme na spoustu filmů, kalíme vodku s džusem a poté co vodka dochází, přestupujeme na džin s tonikem. Po třinácti hodinách napoprvé přistáváme v Paříži, kde máme na přestup hodinu a půl a tak se Büber na půl hodiny zadrhává na dámských záchodech (opravdu!). Po úspěšném odbavení nasedáme do menšího Airbusu A319 a připravujeme se na poslední let. Ten trvá dvě hodiny a my už od chvíle, co jsme se odlepili od země, máme hroznou žížínku. Tomu ale vůbec nepomáhá letuška, která je jak zpomalený film a i podle těch nejrůžovějších odhadů jí to trvá přes hodinu, než se k nám s tím pitím dostane. Trochu jí překvapujeme množstvím tekutin, které si objednáváme, ale nakonec opravdu zvlažujeme hrdla. Člověk by myslel, že už se nám takhle na konci výpravy nemůže nic stát, ale samozřejmě jsme vyvedeni z omylu hned u pásu, na kterém přijíždí kufry. Chlupáček trochu posmutněle pozoruje, jak ChuBaMi přijíždí jejich krosny a jemu stále nic. Poté co vidíme už popáté projíždět stejný kufr, ale Chlupáčova krosna je stále nezvěstná, No jemně kleje a jde zařídit přepravu krosny až do Prahy (pokud jí najdou). Těšíme se na slíbené překvapení, které by nás mělo čekat u výlezu z letiště, ale kde nic tu nic. Chvíli vyhlížíme dračí rodiče, ale pak náhle zakopáváme o Járu. To nám trochu vyráží dech, tak se s Járou alespoň po nemytcovsku vítáme. Poté svačíme na parkovišti a odjíždíme do Prahy s Járou a Dračím tátou, který se po chvíli také odněkud vyklubal. Cesta probíhá v polospánku a těsně před Prahou se loučíme a odjíždíme každý po svejch. Tímto definitivně zájezd thaicrew do JV Asie 2009 končí. Ve výsledku nemáme žádné ztráty na životech, máme jeden ztracenej bágl, 100% ztrátu na intimitě, jednu manželku a bambilion zážitků. PS: Příští rok se těště s námi na Mexiko, Kubu a Dominikánskou republiku.